5. Kapitola

10. dubna 2008 v 17:50 |  ► Uvězněni
Tak, pokračování konečně spatřilo světlo světa. Sice to není nijak dlouhé, ale já jsem ráda i za to :-D

Kapitola 5
Hermiona celé dny proseděla ve své cele. V tichosti přemýšlela jestli po ní Fénixův řád pátrá. Doufala, že přijdou na to, kdo ji unesl a brzy si pro ni přijdou. Počítala kolik dní tam strávila. Byly to už 3 dny. Pozorovala vycházející slunce skrz mříže a pak jen točící se stíny na podlaze. V kobce panovalo až nepříjemné ticho, Snape mlčel a nevšímal si jí. Chtěla se s ním bavit, měla plno otázek, ale raději zůstaly všechny nevyřčené. Vždy, někdy v ranních hodinách, jim hlídači za dveřmi hodili dovnitř tác s jídlem. Hostinou se to vážně nazvat nedalo, ale alespoň ji to z části naplnilo žaludek. Snažila se tu trochu chleba a láhev pití rozdělit spravedlivě na dvě porce. Veškeré snažení bylo ale zbytečné. Snape nejedl a Hermiona byla zoufalá.
,,Musíte přeci něco sníst!" vyjela na něj, když si už třetí den nic nevzal. Hermiona se jeho dílu ani nedotkla, a tak se krajíce chleba hromadily na tácu.
,,Nemám chuť." Ušklíbl se.
,,Ale tady nejde o to, jestli vám to chutná! Prosím, vezměte si!"
,,Grangerová, měl jsem tu mnohem větší klid, když jste tu nebyla." odseknul sarkasticky.
,,A co si jako myslíte? Že tady zemřete hlady a já se budu muset dívat na vaši mrtvolu." Odsekla mu nazpátek.
,,Tak dlouho tu…" Snape se zasekl a větu už raději nedořekl. Hermionu to zarazilo. Koukala na něj s otevřenou pusou, pak se přesunula zpátky na ´své´ místo ke zdi a pro jistotu už mlčela.
Venku se setmělo a celá jejich cela padla do tmy. Nebýt trvalého oddechování by Hermiona ani nevěděla jestli tam s ní Snape je nebo není. Bylo ji docela chladno. Vzpomněla si na večer, kdy ji unesli. Jak si tehdy přes noční košili přehodila kabát a navlíkla džíny. V rychlosti se obula a hned běžela za Harrym a Ronem. Po tváři ji stekla slza, myslela na ně. Chtěla být s nimi, vrátit se k nim a pomáhat. Místo toho tu byla zavřená se Snapem, který se už nejspíš smířil se svým osudem. Mrzla a hladověla. Ona ale nechtěla zemřít! Ne takhle! Ne tady!
***
,,No tak Lupine! Něco přeci musíte vědět!" Harry se tvářil naprosto nepříčetně. O Hermioně nezjistili vůbec nic. Ron seděl hned vedle Harryho. Měl tmavé kruhy pod očima a vlasy rozcuchané na všechny strany.
,,Je mi to líto, Harry, ale nemáme žádné vodítko, které by nás k ní dovedlo." Lupin si schoval hlavu do dlaní. Několik dalších členů řádu smutně přikývlo.
,,Musíme ji najít…" řekl Harry. Nikdy by nepřežil, kdyby se ji něco stalo.
,,Harry, kamaráde, musíme jít. Pojď se mnou nahoru." Ron podepřel Harryho a vyvedl ho z místnosti.
Na jejich místa se usadili někteří členové řádu, kteří doposud stáli podél zdí. Lupin se stále díval na dveře, kterými chlapci vyšli.
,,Moody, zjistil si dnes něco?" zeptal se. Starý bystrozor si odkašlal a chraplavým hlasem odpověděl:
,,Bohužel ne, po té holce se slehla zem. Může být kdekoli. Ať už byl Snape jakýkoliv, jeho informace se vždy hodily. On by věděl, kam ji odvedli." Po jeho slovech na něj všichni upřeli své pohledy. Staré dřevěné židle zavrzaly, jak se na nich členové okamžitě napřímili.
,,Ten vrah nám v ničem nepomohl!" zakřičela jedna žena.
,,Ne, naopak, vlastně jen díky Snapeovi jsme se dostaly k těm skutečně důležitým informacím. To musím připustit." dodal Lupin. Jeho slova už nikdo nevyvrátil. Věděli, že je to pravda.
,,Myslíte, že je ještě naživu?" zeptala se slabým hlasem Tonksová.
,,Nevím, co by pro ni bylo lepší. Jestli je ještě živá, tak jen proto, aby z ní vytáhli nějaké informace. A tím rozhodně nemyslím zdvořilou konverzací… Nebo ji zabili hned na místě, už jen pro její původ." Moodyho slova se rozlehla po místnosti do naprostého ticha.
by Arival
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Babu Babu | Web | 12. dubna 2008 v 10:29 | Reagovat

Jsem tady tajně, takže jenom stručně: krása, doufám, že co nejdříve přibude další kapitola. ;))

2 Samantha Samantha | E-mail | Web | 12. dubna 2008 v 14:32 | Reagovat

Bože, opět nádherný, jako vždy!=) Doufám, že se Severus pokusí spolupracovat a s Hermi konverzovat...Už se těším na další kapču.

3 Polgara Polgara | Web | 18. července 2008 v 15:28 | Reagovat

Já už do těch komentářů nevím co psát, abych se neopakovala, ale tenhle příběch se mi líbí čim dál tim víc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama