Za závojem

11. května 2008 v 1:46 |  ► Za závojem
Jednorázovka: HG/SS
Je to opravdu krátká povídka, ale doufám, že se bude líbit. Námět mě napadl naprosto nečekaně, jak už tomu u ff bývá. Poprvé jsem psala trošku romantický nádech, takže se prosím nelekněte :) Příjemné čtení!

Ležela klidně, vdechovala čerstvou vůni nadýchaných polštářů a ze spánku ji pomalu probouzelo vycházející slunce za okny. Cítila se šťastná. Moc šťastná…
Otočila se na druhý bok, kde ležel on. Díval se na ni. Hřejivě se usmál a pak ji jeden vlnitý pramen vlasů opatrně zastrčil za ucho.
,,Dobré ráno." pozdravil ji.
,,Dobré, miláčku." utápěla se v jeho černých hlubokých očích. Posunula se k němu a on ji objal. Tělem ji projelo příjemné teplo a cítila se tak - tak bezpečně. Věděla, že by měli vstát. Severus přeci musí jít učit, ale teď se ani jednomu z nich do práce nechtělo.
Držel ji pevně u sebe, jako kdyby ji nechtěl nikdy pustit, jako kdyby byli jeden součástí druhého.
,,Miluji tě." zašeptal ji do ucha.
,,Já tebe taky. Moc." Políbila ho. Vzpomněla si na ten den, kdy se políbili poprvé. Bylo to ještě, když byla na škole. Ona sama věděla, že by k němu neměla nic cítit. Byla přeci studentka a on její profesor, ale srdce ji táhlo za ním. Nedalo si poručit. Byla šťastná, že tenkrát udělala první krok, dlouho se k němu odhodlávala. Zašla za ním a vše mu řekla, tušila že kdyby to oddálila o pouhý den, zbláznila by se. A on ji neodmítl…
Toužila být s ním každičkou chvíli, v jeho přítomnosti se vznášela, když usínala, myslela pouze na něj. Sotva od něho odešla, chtěla být opět s ním, aby se nad ni naklonil a jemně ji políbil, už o něm nemusela pouze snít, už to vše krásné prožívali společně…
Trávili spolu všechen volný čas, kamarádi si nikdy nevšimli, kam večer mizí. Museli svoji lásku tajit. Nikdo se nic nesměl dovědět, dokud stále studovala. Ani Harry, ani Ron…
Každé večery si ji pevně držel u sebe, byli jak očarovaní vyšší mocí. Splašeně tlouklo ji srdce, když přivinul si ji k sobě blíž. Od té chvíle ji bylo jasné, že bez něho už nebude moci dál žít.
,,Dnes tady zůstanu s tebou." řekl ji svým sametovým hlasem. Odpovědí mu byl Hermionin široký úsměv.
,,Dnes nejdeš učit?" zeptala se šibalsky.
,,Ani trochu po tom netoužím." a vášnivě ji políbil. Po chvíli Severus vstal a došel jim pro snídani. Jejich postel byla celá dokola schovaná za bílým závojem. Když se za ním ztratil, ta chvíle, než se znovu objevil, ji připadala jako věčnost. Viděla obrysy jeho postavy, jak přechází místností. Viděla, jak se rozmazaná silueta jeho těla pomalu zostřuje, když se přiblížil k závěsu. Jak jeho prsty našly mezeru mezi zataženým bílým saténem a jak jej rukama rozhrnul…
V klidu se nasnídali. Nikam nespěchali. Teď měli čas pouze pro sebe. Den s ním plynul nekonečně pomalu a bylo tak krásně. Odvlékla ho k oknu, posadili se na římsu a sledovali, jak slunce mizelo a následně se opět vynořovalo mezi mraky. Drželi se za ruce, nemuseli si povídat aniž by jim nebylo společně dobře…
,,Ahoj, Hermiono, jak se dnes cítíš?" zeptal se ji Ron.
Neodpověděla.
,,Podívej, tady s Harrym, jsme ti přinesli kytici."
Nepodívala se na ni.
,,Ještě přijdeme, ano?"
Neusmála se.
***
,,Dobrý den, chlapci. Jste tu zase?" zeptala se jich léčitelka ze sv. Munga. Harry s Ronem smutně přikývli.
,,Nepřišli jste na něco nového?" zkusil to Harry.
,,Bohužel, její stav se vůbec nezlepšil. Ráno se probudí, nasnídá, občas něco nesrozumitelného řekne a pak celý den prosedí u toho okna." Ron se obrátil a se slzami v očích sledoval Hermionu. Jeden léčitel jí právě pomáhal dostat se zpět do postele, zatáhl kolem ní závěsy, aby měla klid.
,,Víte, problém je v tom, že nevíme, co je původem její nemoci. Kdyby jsme to zjistili, možná by jí to pomohlo. Třeba hluboký zármutek, neztratila někoho hodně blízkého? Ve válce zemřelo tolik lidí…" Chlapci kývali hlavou.
,,Všichni její příbuzní přežili a přátelé taky."
,,A co přítel? Nemilovala někoho?"
,,Ne, o nikom nevíme. To by nám řekla."
by Arival
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Giner Giner | 11. května 2008 v 8:58 | Reagovat

krásná povídka:-)

2 Babu Babu | Web | 11. května 2008 v 14:37 | Reagovat

Krásné, dojemné, moc se mi to líbilo. :)) Na konci mi běhal mráz po zádech...

3 Samantha Samantha | Web | 11. května 2008 v 22:10 | Reagovat

Vhrkly mi slzy do očí...ten konec je tak strašně...skutečnej. Bože...

Ty máš takový nadání! Krásný, opravdu.... Páni, fakt nevím co říct....možná až se vzpamatuju, napíšu ještě o neco smysluplnější komentář!

4 Ellien Ellien | 16. května 2008 v 16:09 | Reagovat

Zezačátku jsem si myslela, že to je jen něco hodně přeslazeného (já slaďáky mám ráda), ale konec mě vyvedl z velkého omylu. Bylo to krásné, ale taky depresivní a strááášně smutné.

5 dzudzik dzudzik | 4. června 2008 v 18:08 | Reagovat

Ách! Nemám víc, co bych k tomu řekla a tady to nebylo napsáno :-)

6 Zrzka Zrzka | 21. června 2008 v 0:49 | Reagovat

To je tak smutný a protkaný realitou, úplně jsem chudinu viděla jak sedí u toho okna... cítila jsem její smutek a neochotu návratu do přítomnosti. Krásně zpracované

7 Baruška Baruška | Web | 16. září 2008 v 5:23 | Reagovat

Ůůůůůů :'( Kam se na to hrabe knížka :-(

8 Beltrix Beltrix | Web | 27. února 2009 v 21:50 | Reagovat

Moc dojemný.

9 Mrzimor Mrzimor | E-mail | Web | 3. dubna 2009 v 17:23 | Reagovat

Krásný,nádherný a smutný

10 soraki soraki | 29. dubna 2009 v 13:13 | Reagovat

Moc dojemné. Tak nějak se dnes asi nedostanu k ničemu jinému, než ke čtení tvých krásných povídek - díky ti za ně

11 Oli Oli | 30. května 2009 v 11:29 | Reagovat

Moc krásný, úplně mě mrazilo, když jsem četla ten konec...

12 Dorea Dorea | Web | 17. července 2009 v 21:35 | Reagovat

to bylo smutné... smrt Severuse je nespravedlivá tohle si nezasloužil a ne a ne

13 Lensha Lensha | 24. listopadu 2009 v 21:20 | Reagovat

krasna povidka nevim co rict co tu jeste nikdo nerekl  :-D

14 Lyra Lyra | 30. prosince 2009 v 10:59 | Reagovat

To je krása i slza ukápla...

15 Gringer Gringer | Web | 6. března 2010 v 14:04 | Reagovat

krása... jsem silná holka... ale u tohohle bulim xD chudák Snape...

16 SaraPolanska SaraPolanska | 8. března 2010 v 22:06 | Reagovat

Teda, celou dobu jsem zůstávala nad věci, cože z toho bude za slaďáček.. konec mi vyrazil dech, polilo mě horko... úžasný námět, úžasně zpracovaný!

17 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 3. července 2011 v 14:07 | Reagovat

Smutné ale krásné!

18 duchacik duchacik | 12. prosince 2011 v 18:53 | Reagovat

Skvělá povídka, mám tyhle věci nejradši :) Drama 8-O

19 Emily Emily | Web | 12. června 2012 v 19:08 | Reagovat

tak tohle je naopak děsně smutné.. chnííí, ale skvěle podáno.. no vážně, máš talent... tohle je téma na kapitolovku, kterou bych si ráda přečetla!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama