24. Kapitola

19. dubna 2009 v 18:24 | Arival |  ► Uvězněni
Kapitola 24
Prásk! V malém parku, nedaleko čtvrti rodinných domků, se zničehonic objevila malá zahalená postava. Schovaná ve stínech stromů tiše našlapovala a jen někdo s velmi bystrým sluchem by ji uslyšel plakat. Dívka popotáhla a nos si nekompromisně utřela rukávem vytahaného starého svetru. V náručí svírala těžkou tlustou knihu, kterou se snažila schovat před sychravým počasím venku. Hermiona si nebyla jistá, jestli je na tom správném místě, dokud neuviděla starý známý dům. Opatrně se rozhlédla po vylidněné uličce a poté, když zjistila, že je tam skutečně sama, přiběhla k domovním dveřím, zhluboka se nadechla a dvakrát silně zabušila kovaným klepadlem. Dlouhou chvíli se nic nedělo, ale potom se náhle zpod dveří začala šířit jakási pára, která obklopila její nohy a i přes to, že fyzikálně to zkrátka nebylo možné, ucítila ji jako kdyby ji právě sevřely těžké okovy kolem kotníků a připoutaly ji na místo. Začala mít zlé tušení, bála se, jestli ještě Řád tohle místo používá, ale když najednou uslyšela důvěrně známý hlas, spadl ji kámen ze srdce…

,,Jméno a heslo!" ozval se přes dveře Harryho hlas. Hermiona začala chtě nechtě znovu brečet, tentokrát ale štěstím.
,,Já nevím!" křičela ,,Harry to jsem já, Hermiona!"
Dřív než stačila zaregistrovat, jak rychle se stáhla pára kolem jejích nohou zpět do domu, dveře se prudce otevřely a do náručí ji popadly chlapcovy paže. Začala se od srdce smát. Oči se ji zalily slzami a nebyla sto rozeznat nově příchozí, kteří přišli do haly zkontrolovat, kdo to přišel.
,,Proboha!" přimáčkl ji ještě víc k sobě Harry ,,Hermiono, jsi to skutečně ty?!"
,,To ses měl ujistit dřív, než jsi mě sem pustil, ne?" zasmála se.
,,Hermiono!!!" zaslechla jak z dáli Ronův hlas, ale hned na to jej ucítila, když odstrčil Harryho a sám ji objal.
,,Ahoj Rone." Vypravila ze sebe pokoušíc se kloudně se nadechnout. Ron se od ní odtáhnul, aby si ji lépe prohlédl a očima sklouzl ke knize, kterou stěží v jedné ruce udržela.
,,Stále čteš?" usmál se a Hermiona neváhala vrátit mu svůj úsměv
,,A co takhle zavřít konečně ty dveře." Zavrčel na všechny tvrdý hlas z konce haly. Těžké kroky doplňovala klapající dřevěná hůl, o kterou se ztěžka opíral Alastor Moody. Všichni pochopili, že jeho je mnohem lepší nedráždit a proto Hermiona v rychlosti blesku za sebou zabouchla dveře. Jako první nastalé tíživé dusno přerušila paní Weasleyová.
,,Hermiono, vypadáš až moc vyhuble, musíš se pořádně najíst. Pojď, zlatíčko…"
,,Myslím, že je každému jasné, že slečna Grangerová nám má toho hodně, co vysvětlovat." Přerušil ji Moody ,,Na jídlo bude mít dost času potom…"
Molly na něho vrhla káravý pohled, ale rezignovala okamžitě, když uviděla ostatní členy Řádu souhlasně přikyvovat. Hermiona tušila, že její návrat se bez vysvětlení neobejde. Jen doufala, že ji hned od začátku nebudou považovat za nebezpečného narušitele.
,,Řeknu vám vše, co budete chtít vědět." Přikývla. Odněkud ze zadu se vynořil Lupin, položil ji ruku na záda a konejšivě ji pohladil.
,,Tak pojď, Hermiono." Usmál se na ni. V okamžiku nastal v hale zmatek. Každý se chtěl dostat do poradní místnosti co nejrychleji a každý chtěl sedět co nejblíže Hermioně. Ta se dosti nervózní sesula do nabízené židle, přímo do čela stolu tak, aby na ní měli všichni dokonalý výhled. Po její pravici se usadil Moody a nalevo od ní Lupin. Ani jeden z ní nespouštěl oči a jí začínalo být pořádně úzko, proto raději očima vyhledala Harryho a Rona a změřila se pouze na ně.
,,Tak se všichni uklidněte!" zařval Moody na celou místnost. Šeptání, vrzání židlí a kradmé pohledy ihned přestaly a všichni svoji pozornost zaměřili pouze na Hermionu.
,,Začneme velmi jednoduše, slečno Grangerová. Rovnou od začátku, jasné?" Moody se k ní nepříjemně naklonil a jeho otáčivé oko ji rentgenovalo skrznaskrz. Krátce přikývla.
,,Kam vás unesli Smrtijedi bezprostředně po útoku na Grimmauldovo náměstí?"
,,Do Malfoy Manor."
,,Co udělali?"
,,Nejdřív mě omráčili a potom jsem se probrala ve vězení."
,,Řekla jste jim něco?!"
,,Ne, nic jsem jim neprozradila!" ohradila se
,,Něčím jste si život vykoupit musela. Nelžete nám! Nenechali by vás naživu, kdyby jste jim nebyla užitečná!"
,,Neřekla jsem vůbec NIC!" zakřičela. Lupin ji chytil za ruku a obrátil její pozornost od Moodyho.
,,Dobře Hermiono, tak nám vysvětli, jak jsi tam ten měsíc přežila?"
A bylo to tady…
Každý v místnosti si všiml její narychlo nabyté nervozity. Těkala očima od Lupina, přes Harryho a Rona až k Moodymu. Ztěžka polkla…
,,Já… nebyla jsem v tom vězení sama." Začala opatrně ,,byl tam se mnou ještě jeden člověk, pomáhal mi, postaral se o mě, když mě Smrtijedi zranili a to i přes to, že on na tom byl mnohem hůř než já. Byl tam už dlouho uvězněný…"
,,Kdo to byl?" zeptal se Lupin. Hermiona vytrhla svou ruku z jeho, kterou stále držel v náznaku podpory a neklidně se opřela lokty o stůl. Tihle lidé to nepochopí…
Ale jen ona je může přesvědčit…
,,Pomáhal mi Severus Snape." Zašeptala
Najednou všichni začali jednat tak, jak Hermiona předpokládala. Mezi vyděšenými výrazy, nechápajícími pohledy a zděšenými výkřiky slyšela právě ty předsudky, které očekávala.
,,Cože!? Kde je teď! Víš to? Musíme ho zabít! Musíme ho dostat, parchanta! Ten grázl, určitě to na ni hrál! Ublížil ti? Mučil tě?!"
,,Přestaňte!" zakřičela a zvedla se ze židle. ,,Severus Snape je nevinný! Brumbál už celý rok před svojí smrtí…"
,,Spíše před svojí vraždou!" zařvala žena stojící úplně vzadu
,,Jane, prosím." Naznačil ji gestem Lupin, aby se uklidnila
,,Brumbál už celý rok před svojí smrtí umíral." Pokračovala dál Hermiona ,,Vzpomínáte na jeho ruku? Nikdy nikomu neřekl, co se mu stalo. Jenom Snapeovi ano."
,,To je pravda!" ozval se nejistě mladý Bystrozor stojící vedle Jane. ,,Jednou jsem přišel pozdě v noci na štáb a v laboratoři jsem omylem vyrušil Snapea a Brumbála. A Snape mu naléval na tu ruku nějaký driják!"
Potom to v celé místnosti zašumělo.
,,Snape pro něho vařil lektvar, který měl zpomalit účinky té kletby, ale nikdy ji nemohl zastavit úplně. Brumbál měl svůj čas už jasně daný." Reagovala rychle Hermiona
,,Ale co když ho právě tím lektvarem zabíjel?!"
,,Ne! Si myslíte, že by to Brumbál nepoznal!?"
,,Ale Hermiono,, ozval se Harry ,,Viděl jsem Snapea na vlastní oči, jak Brumbála zabil a to žádným lektvarem, ale kletbou, která se nepromíjí."
,,Ne Harry, viděl jsi, že Brumbála měl zabít Draco, ale Snape s Brumbálem měli plán, ušetřit Draca, posílit Snapeovo místo vedle Voldemorta a… a ukončit pomalou a bolestnou smrt Brumbála."
,,Dobře, když tohle všechno připustíme… Proč tedy potom Snape skončil ve vězení?" přerušil ji Moody
,,Protože… protože i když se to zdá ani on není z kamene! Zabil svého přítele a Voldemort ho podezříval, že mu něco tají a pak když ho chytili po Brumbálově pohřbu v takovém stavu… Nedokázal se bránit před Voldemortem, nezvládl nitrobranu a přišli na něho."
Nastalo tíživé ticho, protože všichni jakkoli neměli Snapea v lásce, moc dobře věděli, čemu se musel podrobit, když Smrtijedi a hlavně Voldemort zjistili, že je podváděl, že byl dvojitý agent, že byl špeh pracující pro Brumbála…
A to on byl, tím si byli jistí…
Jedině Snape jim dával takové zbraně do rukou, které měly v boji proti Voldemortovi nějakou cenu.
,,Hermiono, co se stalo, když tě Snape unesl z Malfoy Manor?" zeptal se Harry
,,Cože? On mě neunesl."
,,Když jsme vtrhli k Malfoyům, viděli jsme Snapea. Útočil na nás."
,,Nepochybuji, že neměl na vybranou." Odsekla, v duchu se omlouvajíc, protože na Harryho nechtěla být naštvaná…
,,Byl tam Yaxley, vzpomínáš si Harry? Ležel u Snapea, mrtvý…" přidal se znovu do rozhovoru Lupin.
,,Yaxley mě chtěl zabít, utíkal za námi a Severus ho musel v sebeobraně zabít, pak mi řekl, ať běžím na zahradu, odkud utečeme, a sám tam zůstal, aby zastavil další Smrtijedy, kteří nás pronásledovali."
,,To jsme ale byli my!" zavrčel Moody
,,Severus???" optal se Harry a šok v hlase rozhodně neskrýval. Hermiona po něm vrhla zoufalý pohled Nech toho, prosím! aby alespoň zavřel tu pusu…
,,Utekl nám."
,,Já nevím, co se stalo dál, v tom dešti jsem zakopla a pak jsem se probrala až…" zarazila se. Znala Severusův postoj a kdyby to řekla, uškrtil by ji vlastníma rukama ,,A probrala jsem se v nějakém opuštěném domě. Ošetřená, relativně v pořádku a hlavně živá!" dodala… opět na JEHO obranu.
,,Ale my ho viděli, jak tě drží v bezvědomí v náručí a přemisťuje se pryč! Mysleli jsme si, že tě unáší a bude ti chtít ublížit! Kdyby ne, tak proč nám tě nedal?! My bychom se přece o tebe postarali!"
Na to Hermiona neuměla odpovědět, popravdě ji to šokovalo, protože Severus ji neřekl, že ji tam Řád viděl, vlastně ji řekl, že si není jist, jestli Řád vůbec věděl, že ji Smrtijedi skrývají na Malfoyově panství…
Lhal ji.
Ale proč?
Její mozek začal pracovat na maximální výkon. Nechápala jeho počínání…
I když…
Nemohlo to být to samé, jako když nechtěla zůstat u svých rodičů, když ji tam vzal?
Bylo by možné, že by ji už tenkrát chtěl mít u sebe, jako ho ona ten večer nechtěla jen tak nechat odejít?
Zamyšlený výraz a dumajícně zkřivené čelo dalo nejspíše podnět paní Weasleyové, aby už konečně zasáhla do toho nerovného výslechu a osvobodila Hermionu, která ji za to byla neskonale vděčná.
,,Myslím, že pro dnešek už těch otázek bylo až příliš, Moody. Je pozdě večer, Hermiona je jistě hladová a vypadá unaveně jako většina z nás. Rozpustíme poradu a půjdeme spát."
Na to se ozvalo několik souhlasných zabručení a všichni se pomalu ale jistě začali sunout k hlavnímu vchodu. Hermiona se ani nenadála a už se před ní zvedala pára stoupající z horké polévky paní Weasleyové. Po tichém děkuji se jala do díla a plně se ponořila do svých myšlenek, do neskutečných, neuvěřitelných a co především, díky Severusovi Snapeovi i absurdních myšlenek.
Po jídle ji kluci ukázali její pokoj, kde se mohla spokojeně zamuchlat do postele a pokusit se usnout.
Ale nebylo to tak lehké…


A/N: Vím, že v téhle kapitole se toho moc nedělo, ale v příští se to změní, slibuji. A nebojte se ;) Hermiona se k Severusovi vrátí...
+ přidávám anketu. Trochu mě v poslední době NĚCO vytáčí...
Nechala jsem si dělat statistiku, která mi včera přišla na mail a zjistila jsem, že než přibude jeden nový komentář, na blog přijde průměrně 105 lidí... :( To je vážně smutný...
Ale nebojte se, vím přesně na koho rozhodně nejsem a nebudu zlá :D Jistá "společnost" to se mnou táhne od první kapitoly ;) holky, děkuji...
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evča Evča | 19. dubna 2009 v 18:53 | Reagovat

Tahle kapitola je stejně úžasná jako ostatní. Celá povídka se mi hrozně líbí a pár HG/SS mám ze všech nejraději. Moc hezky píšeš, Arival, jen tak dál. Máš moji plnou podporu :)

2 dzudzik dzudzik | 19. dubna 2009 v 19:45 | Reagovat

No jo, celej Moody. Ale je nám všem jasný, že Hermiona jim musela všechno říct.

3 doxii doxii | Web | 19. dubna 2009 v 19:50 | Reagovat

čauky, kapitola byla hodně zajímavá, sice píšeš, že se toho v ní moc nedělo...ale já myslím, že se toho událo až až. Hodně se mi líbilo, jak Hermionino setkání s přáteli, tak rozhovor se Severusem, který tomu předcházel.
Musím pochválit celou povídku. Je to hodně poutavě napsaný...od začátku až do aktuálního konce a číst to je pro mě zážitek.
Ještě bych se chtěla ospravedlnit. Patrně sem teď asi tak 14 dní patřila mezi těch "105 černých ovcí", ale nechť je mi polechčující okolností to, že nemám ve zvyku hodnotit "steré" kapitoly, když se nachomítnu k nějaké rozepsané. Většinou to všechno přečtu a pak teprv komentuju tu aktuální. tak co to číslo skrouhnout na 104? :-D

4 ell ell | 19. dubna 2009 v 20:26 | Reagovat

Moc hezká kapitola:) A myslím, že po tom výslechu mají všichni o čem přemýšlet. Hlavně teda Hermiona. Líbilo se mi hlavně, jak dumala nad důvodem Severusova počínání. Tak jsem zvědavá, jestli se třeba v další kapči na to zeptá přímo jeho. V tom lepším případě jí může akorát neodpovědět...no a v tom horším ji třeba prokleje:D

5 Babu Babu | Web | 19. dubna 2009 v 20:33 | Reagovat

Černé svědomí donutilo a navíc Ti musím poděkovat - jsem momentálně zavelená učením a lepší odreagování snad ani neexistuje. ;) Ještě jednou děkuju za zpříjemnění večera a záchrany před zšílením. :))

6 Elinor.cit Elinor.cit | E-mail | Web | 19. dubna 2009 v 20:40 | Reagovat

Hojky, moc hezký a zajímavý.Těším se na pokráčko.

7 Samantha Samantha | 19. dubna 2009 v 23:05 | Reagovat

Hrozně se těším, až zase uvidí Seviho(asi bych napětím bouchla, kdybys nenapsala, že spolu etě budou) a celkově super zas jako vždy...krásně napsaný, jak už přede mnou někdo psal to setkání s přáteli se ti povedly ty pocity a celkově...no prosě jsi hodně moc dobrá a já jsem ráda, že můžu číst tvoje povídky a ještě mám tu poctu, že i ty mě píšeš krásný komenty a tak =* mtr a těším se na další =)

8 Sevik99 Sevik99 | E-mail | Web | 19. dubna 2009 v 23:05 | Reagovat

Já se hluboce stydím, ale hlásím se mezi ty lemry, které nekomentují. Obvykle jsem po přečtení kapitoly z této povídky v takovém psychickém rozpoložení, že bych se nezmohla na nic lepšího než Páni, nebo super. A z takovýhle nic neříkajících komentářů autor obvykle moc nadšený není, ale pokusím se to napravit.

Měla bych jednu rejpavou poznámku. Moody byl nějaký měkký. Ten knižní originál by Hermioně tak rychle pokoj nedal.

9 eggy eggy | 20. dubna 2009 v 0:32 | Reagovat

nevim.. mne prijde trosku divne ze ji nechali tak lehce jit... proc do ni nenalili veritaserum nebo neposkali ci o neni nekdo prevleceny za hermionu (i kdyz fidelinovo kouzlo by je melao ochranit) ja nevim... asi by jsem ji nekam zavrela dokud by jsem nezistila co skutecne vi...
kazdopadne lepe je ze to enudelali ne? :)

10 candy candy | 20. dubna 2009 v 0:43 | Reagovat

minulu kapcu som nestihla :D takze komnetujem to naraz. ta minula sa mi zadala trosku dost zmetena. priapadalo mi to ze to snad nie je ani tvoj styl..ale malo to svoj vyznam verim tomu :D a som zvedava ako sa to vsetko vyvinie. :D k tej dnesnej kapci :D ta bolo pre mna ovela lepsia.. minujem ked hermi brani seva :D a neviem sa samozrejme dockat pokracovania. som veeeeeeeeeeeelmi zvedava. ;)

11 Kristýna Kristýna | Web | 20. dubna 2009 v 8:56 | Reagovat

Tak!
Přiznávám se, že se snažím psát komentáře. Sice jsem tuhle povídku nečetla od začátku a dokonce jsem stále nepsala komenty, i když... Fakt si to nepamatuji, nevím, od kdy to čtu, ale je to skvělá povídka.
Díky za to že píšeš.

12 Arival Arival | 20. dubna 2009 v 17:21 | Reagovat

Ježkovi, udělaly jste mi ohromnou radost! A teď abych to vzala od začátku a na nikoho nezapomněla ;)
Evča: Moc děkuji, moc ráda píšu pro oblíbence tohohle páru. ;)
Dzudzik: Popravdě jsem myslela, že jen napíšu, že jim vše musela říct a chtěla to odbýt, ale to bych si nemohla nechat jedny pomyslná zadní vrátka. Např. aby Hermiona neprozradila, kde byla… Věřím, že nechceme, aby nám u Seva potom pobíhal celý Řád :D
Doxii: děkuji!!! ;) Já vás nechtěla nijak vydírat, jen jsem byla zvědavá, jestli se ukáže někdo "nový do party" ;) Vše je ti odpuštěno. Vím, že komentáře píšeš…
Ell: :D Nene, ani já sama se zatím neodhodlám ptát Severuse na takové osobní otázky :D Bála bych se, co by z něho vypadlo :D
Babu: To znám :D a není nic lepšího než vybodnout se na učení a jít si něco přečíst :D
Kačulík: děkujuuu! Já se taky těším na tvoje :D
Sam: :D já věděla, proč vás raději informovat :D Protože je jasný, že tímhle jsem trochu oddálila jejich další sblížení… Ale nebojte :D v hlavě mi už šrotuje jejich první pusa ;)
Sevík99: Ahojky, spíš si mě vyděsila, že čteš moji povídku, opravdu jo :D Ty, takový profík, musíš vidět všechny chyby, nesrozumitelné věty atd :D No ale když už jsi se ozvala, budu ráda, když s tím budeš i pokračovat ;)
Eggy: :) Věřili, že ji Harry a Ron stoprocentně poznali a to nejen díky vzhledu… Ale ještě ji nenechají jen tak vegetit na štábu, vím, že to by bylo opravdu divné, kdyby ano. Cítila jsem, že vypisovat všechno, co zažila, by nemuselo být nutné. Vy to znáte… Ale jo, ještě to naťuknu ;)
Candy: moc děkuji za komentář ;) Přiznávám, že ostřílenému čtenáři se moje "hádka" nemusela zdát přirozená apod. Nesnáším dialogy…
Kristýna: moc díky!!!!    

13 zala zala | 20. dubna 2009 v 18:35 | Reagovat

jako vždy moc pěkné kapča...vypadá to jako klid před bouří, takže sem zvědavej jak to  dopadne...jinak sem se chtěl zeptat jak na tebe působěj ty stránky na který sem tu nechal odkaz...mě osobně se ty povídky líběj?

Ps: těšim se na další kapču

14 Terik Terik | 20. dubna 2009 v 23:04 | Reagovat

Přiznávám, že komentář napíšu málokdy.
Tahle povídka je fakt supr, i když třeba nějakou kapitolku čtu podruhý tak se "neokouká". Dík

15 evi evi | Web | 20. dubna 2009 v 23:19 | Reagovat

Tak když už jsem zaškrtla tu první možnost, tak bych také mohla něco stvořit, že? ;-) Přiznávám, že v poslední době začínám mít kapitoly, kde "se nic neděje", skoro nejraději - on autor vždy poznamená, že se tam nic nestalo, a přitom jsou tam tak pěkné výživné rozhovory, že má člověk ještě dlouho o čem dumat... Moc pěkné!

16 bam bam | 22. dubna 2009 v 15:42 | Reagovat

Poklidná kapitola...přesně se dala čekat reakce Harryho a spol. na informaci, že byla Herm u Severuse....jo jsem zvědavá, kam se nám to všechno vyvine.....co se týče komentování- snažim se komentovat pokud mě nezachvátí lenost.

17 Tereza Tereza | 24. dubna 2009 v 13:57 | Reagovat

Nějakou dobu jsem se nedostala na kompa a tak jsem tu nějakou chvíli nebyla. Přijdu a tady jsou dvě úžasné nové kapitoly. Opravdu se ti povedly. Ta první má opravdu víc akce, ale v té druhé je vysvětlování a to je taky někdy potřeba. I když se k Severusovi vrátí, tak je dobře, že se na něj jednou vykašlala a odešla. Alespoň bude vědět, že na něm není tak úplně závislá. :-D

18 Jane Jane | 24. dubna 2009 v 19:32 | Reagovat

Narazila jsem na tuhle povídku dneska, a celou jsem ji přečetla. Musím říct, že je naprosto skvělá. Tak doufám, že kapitolky budou přibývat častěji.

19 JSark JSark | 27. dubna 2009 v 13:56 | Reagovat

Ja mám pre svoje nekomentovanie jedno ospravedlnenie - na túto stránku / poviedku som narazila dnes okolo 10.00. Tak som si povedala, že je už asi zbytočné písať komentáre ku kapitolám spred x mesiacov a dám ho k poslednej. Týmto sa slávnostne pripájam k tým, ktorí netrpezlivo čakajú na ďalšie pokračovanie.
Inak je to super poviedka, pekne vystihuješ ich povahy. Som zvedavá, ako zareaguje Ron - tipujem to na pekne žiarlivú scénu, keď si dá dva a dva dohromady... Teda len čo si ich dá dohromady Hermiona, hihi. :-D

20 tetka tetka | E-mail | 28. dubna 2009 v 0:55 | Reagovat

skvela povidka zatim jsem to precetla jednim dechem:)ja chci dalsi prosim.

21 Dobby Dobby | Web | 29. dubna 2009 v 21:56 | Reagovat

Krásna poviedka, prečítala som ju na jeden raz. Dokonca na úkor práce, lebo som sa od nej nedokázala odtrhnúť. :-) Teším sa na pokračovanie. Píšeš krásne.

22 soraki soraki | 30. dubna 2009 v 12:41 | Reagovat

Uf, pročetla jsem se na konec, což mě tak trochu přivádí k šílenství, protože teď se zařadím mezi ty nešťastníky, kteří netrpelivě čekají na další kapitolku. Tahle povídka je opravdu skvělá a moc se mi líbí.
Díky za příjemné čtení

23 Miranda Miranda | 1. května 2009 v 1:57 | Reagovat

Ahojky, na tuhle stránku jsem narazila úplnou náhodou a tahle povídka mě moc zaujala. Pár SS/HG mám ze všech nejradši a těch, kde Severus není moc ooc není zrovna velké množství. Děkuji za krásnou povídku a doufám, že brzy bude pokračování.

24 jennja jennja | 2. května 2009 v 11:20 | Reagovat

nooo...přečtu kapitolu a nenapíšu komentář, vzhledem k tomu, že jsem tě objevila včera večer v půl jedenácté a dnes právě teď dočetla, nicmééněěě...pokud budeš i pokračovat, můžu slíbit komentáře :)
Poslušně hlásím, že píšeš výborně, jsem ráda, že jsem našla konečně něco pořádnýho dalšího s párem HG/SS, co stojí za to číst. Sem tam máš sice nějakej ten překlepek nebo y/i, ale to se stane každýmu :) těším se na další kapitolu. J.

25 schali schali | E-mail | Web | 2. května 2009 v 12:57 | Reagovat

super, bude pokračování?? tahle povídka mě zaujala ;)

26 tink7 tink7 | 4. května 2009 v 15:05 | Reagovat

jsi naprostě skvělá, vážně .. úplně ten příběh hltám:) měli by tě zakázat!! je to jak droga, extra silná droga :D:D ne vážně, je to naprosto suprový, úžasný, brilantní, neuvěřitelný, už nevím jak tě dál pochválit .. musím letět na další kapitolu, jinak asi prasknu nedočkavostí!!:D

27 Aneta Aneta | E-mail | 4. října 2009 v 14:40 | Reagovat

Užásný krásně píšeš miluju tu povídku :-D

28 Janka Janka | 15. července 2010 v 22:02 | Reagovat

Tahle povídky je vážně super:D:D:d miluju jí

29 Lisam Lisam | 24. srpna 2011 v 17:00 | Reagovat

Moc hezky napsané ;-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama